REFERÁTY

 Žili v jižní Mezopotámii, dnešním Iráku. Zabírali asi dvacetinu Iráku a nikdy nepřesáhli milion obyvatel. Zde v období od konce 4. tis. před naším letopočtem do začátku 2. tis. před. n. l. vzniklo a zaniklo asi deset sumerských městskýchstátů. K nejdůležitějším patřila města Nippur, Ur, Lagaš, Uruk a Kiš. V polovině 18. stol. př. n. l. se Sumer stal součástí Starobabylónské říše. Sumerové tak zmizeli z dějin, ale nezmizelo co Sumerové vytvořili.

Sumerský oděv se skládal z bederní roušky nebo pláště bez rukávů, bohatší lidé nosili vlněné suknice. Zvlášť si potrpěli na čepice.

Psali na hliněné tabulky. Nejvhodnějsím psacím materiálem byla hlína.

Hlínu nabrali rukou, navlhčili ji, udělali z ní váleček, vyklepali ho do tabulky a psali rákosem. Vytvořili postupně 2 000 znaků, ale postupně jejich počet zmenšovali spojováním podobných znaků. Nakonec používali asi 600 až 700 znaků. Z těch se pak vyvinulo klínové písmo.
Vynalezli násobilku, dělení a uměli vypočítat různé objemy a obsahy. K různým objevům také dospěli v geomterii. Také vynalezli kolo.

S rozvojem hlavního odvětví-zemědělství se rozvíjela i řemesla. Nejstarším řemeslem bylo hrnčířství, následovalo stavitelství, výroba zbraní a nástrojů, stavba člunů, vozů a nakonec zpracování kovu.

Z hudebních nástrojů se zachovaly harfy, zbytky lyr a na vyobrazení se vyskytuje řada dechových nástrojů a množství bubínků.

Nejstarší uměleckou tvorbou bylo zdobení hliněných nádob plastickými barevnými ornamenty.
Z hliněných figurín je nejznámější "Kněžka s obětní vázou"- téměř v životní velikosti.
Na sošky a mozaikové obrazy používali také asfalt. K vrcholům zlototepectví a klenotnictví patří "Meskalamdugova přílba", zlatá přilba krále, soška "Kozla v křoví", metr a půl vysoká.
K bohoslužbám používali vázy s náboženskými motivy, nejstarší je"Alabastrová váza z Uruku", zdobená jemným reliéfem zobrazujícím obětování bohyni Inanně.

Sumerové si vymysleli asi 1 000 Bohů, 50 hlavních a 7 velkých. Měli lidskou podobu a sídlili na Nebi. Pomáhali anebo mohli škodit. Jejich náboženství má velice blízko ke křesťanství.

K nejcennějším přínosům sumerské kultury patří jejich psaná díla-modlitby, hymny, eposy, nářky, poezie, přísloví. Sumerská přísloví byla napsána před více než 3 500 lety a jsou pozoruhodně blízká našim. Také eposy jako je sumerský "Epos o Ziusurdovi" vyprávějící o potopě světa jsou podobné biblickým příběhům.

Doklady o životě Sumerů a jejich umění jsou uloženy v muzeích, především v Bagdádě, Paříži a Londýně.